Aby nedocházelo ke střetu zájmů, měl by zvolený politik nebo jmenovaný úředník jako člen dozorčí rady pocházet z jiné části státního aparátu.*
* Například jestliže vlastníkem veřejného podniku je stát a jeho práva vykonává příslušné ministerstvo prostřednictvím ministerského úředníka, neměl by být člen dozorčí rady z téhož ministerstva, či dokonce vůbec být podřízen výkonné moci; politicky nominovaný člen dozorčí rady by mohl být v tomto případě například členem zákonodárného sboru a pocházet z jiné politické strany než ministr, který je nadřízený úředníkovi, který za stát v daném podniku vykonává vlastnická práva.
Pokud by zvolený politik nebo jmenovaný úředník jako člen dozorčí rady pocházel z jiné části státního aparátu, než který vykonává akcionářská práva v podniku zajišťujících veřejné služby, bylo by možné zamezit střetu zájmů mezi institucí vykonávající akcionářská práva a institucí vykonávající dozorčí funkci.
Zdroje:
- Fadrný, M., Bouda, P., Česko, země trafik, Frank Bold, 2014, sekce 3, str. 13
- Politická kontrola a korupční potenciál veřejně vlastněných podniků, Centrum aplikované ekonomie při Institutu ekonomických studií (Univerzita Karlova v Praze), 11. 9.2013, str. 2
- Vondráček, O., Havrda, M., 21 receptů – Protikorupční kuchařka, Recept 14: Dozorčí rady veřejných podniků, prosinec 2013
Více o metodologii
Zdůvodnění a zdroje