Experti, jež byli vybráni k hodnocení jednotlivých zakázek, by se navzájem neznali. Hodnocení by vytvářeli písemně nezávisle na sobě. Osobně by se scházeli, pouze pokud by hodnocení nebylo jednoznačné.*
* Příklad: Tři vybraní experti hodnotí dvě nabídky. Všichni tři se ve svých písemných hodnoceních shodnou, že první nabídka je nejlepší; v takovém případě se vůbec nescházejí. Pokud by však dva experti byli pro první nabídku a jeden pro druhou, došlo by k setkání expertů, aby svá stanoviska mohli porovnat.
Pokud by se konkrétní hodnotitelé navzájem neznali a hodnocení kvality nabídek vytvářeli písemně, a pokud možno nezávisle na sobě, bylo by možné předejít tomu, aby upřednostnili určitou nabídku na základě jiných než objektivních důvodů.
Zdroje:
- Kameník, M., Plhoň, T., Šanc, F., Více než jen zákon o veřejných zákázkách: hospodárnost, transparentnost a odpovědnost ve veřejných nákupech, Oživení, 2012, str. 53
- Vondráček, O., Havrda, M., 21 receptů – Protikorupční kuchařka, Recept 18: Férové hodnocení veřejných zakázek, prosinec 2013
Více o metodologii
Zdůvodnění a zdroje