Tato řešení spolu se zhodnocením dopadů by měl předkladatel opět předložit ke konzultaci veřejnosti.
Pokud by navrhovatel zákona měl za povinnost po navržení variant řešení a zhodnocení jejich dopadů předložit tato řešení ke konzultaci veřejnosti, mohla by díky tomu existovat veřejná kontrola toho, zda navržená řešení skutečně řeší popsaný problém a neřeší něco jiného.
Zdroje:
- Čl. 13, odst. 1, písm. a) Úmluvy Spojených národů proti korupci, 14.12.2005
- Evropská komise: Pracovní dokument útvarů Komise, Zlepšování právní úpravy, (COM(2015) 215 final), p. 63 - 85
- Evropská komise: Repertoár nástrojů pro zlepšování právní úpravy, SWD(2015) 111, str. 59 – 64, 299 - 300
- Úřad vlády ČR: Vládní koncepce boje s korupcí pro léta 2015 – 2017, Kapitola 2.1.2., str. 5
- Vláda ČR: Úřad vlády ČR: Akční plán boje s korupcí na rok 2015, str. 4
- Usnesení Vlády České republiky ze dne 13. srpna 2007 č. 877 Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) 2007, v aktualizovaném znění z roku 2011, str. 12
- Metodika pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů, Ministerstvo vnitra ČR, duben 2010
- Kohout, P. a kol., Sborník textů pracovní skupiny pro boj proti korupci, Národní ekonomická rada vlády, Boj proti korupci, červen 2011, str. 89 - 91
- Povolná, V., Jak se podílet na přípravě (nejen) zákonů - Manuál o účasti veřejnosti při přípravě právních předpisů, Ekologický právní servis, září 2007, str. 32
- Vondráček, O., Havrda, M., 21 receptů – Protikorupční kuchařka, Recept 13: (Ne)Kvalita českých zákonů, prosinec 2013
Více o metodologii
Zdůvodnění a zdroje